Hoření

Když dřevo hoří, uvolňuje plyny a ve skutečnosti hoří tyto plyny, ne dřevo.

Některé z těchto plynů shoří snadno a úplně, jiné jen částečně a zanechají kouř a saze.

Ten otravný kouř obsahuje spoustu znečišťujících látek, ale také energii.

Při otevřeném ohni a ve většině kamen na dřevo kouř stoupá do vzduchu nebo komína a vám zůstane jen část tepla, které dřevo dokáže vyprodukovat.

Kdybychom v ohni udrželi víc tepla a přidali kyslík, shořel by úplně.

Raketová kamna dělají právě to a díky našim vylepšením dosahujeme spalovací účinnosti výrazně přes 98 %. Tepelná účinnost – podíl energie dřeva, který se promění v teplo ve vaší místnosti – činí 80,6 % u modelu Gamera 7 a 75,4 % u modelu Tiny 3, ověřeno společností SGS

Chcete se dozvědět technické podrobnosti?

Z čeho se skládá suché a mrtvé dřevo stromu jako palivo?

Ve stromu je každá hmotná látka tvořena atomy uspořádanými do molekul, které zase vytvářejí buňky různých pletiv. Zhruba 40–45 % dřeva tvoří celulóza, 23–32 % hemicelulóza, 15 až 25 % lignin, několik procent voda a celá řada látek, které pro stručnost a jednoduchost budeme nazývat „ostatní“.

Celulóza je krystalický nerozvětvený biopolymer bez chuti a zápachu, nerozpustný ve vodě, složený z uhlíku, vodíku a kyslíku. Hemicelulóza je označení pro skupinu heteropolymerů, které na rozdíl od celulózy mají amorfní strukturu a jejich řetězce jsou rozvětvené, takže tvoří slabou strukturu.

Lignin je složitý polymer tvořený aromatickými alkoholy zvanými monolignoly. Je to po celulóze nejrozšířenější polymer na světě. Lignin dodává každému stromu jeho specifické vlastnosti – pevnost a tuhost. Je neobvyklý, má vysoce rozvětvenou nestejnorodou strukturu. Díky ligninu stojí každé stéblo trávy, každý keř a vůbec každá rostlina vzpřímeně a odolává větru i dotekům kolemjdoucích.

A nyní něco o teplotě spalování a o teple, plameni a světle:

Abychom lépe pochopili spalování, musíme vědět, co je teplota. Teplota je mírou pohybu atomů a molekul, z nichž se látka skládá. Teoreticky se může pohybovat od nuly do nekonečna. Ve skutečnosti ale absolutní nuly dosáhnout nelze, existuje jen v představách vědců. Absolutní nula znamená úplnou absenci pohybu. Takový stav je v rozporu s podstatou života i energie.

Když tedy látku začneme zahřívat, její částice se začnou svým tancem zrychlovat. Zahřívat znamená dodávat energii.

Teplo, pro stručnost, prostě říkáme teplo. Teplo vzniká například spalováním dřeva, a nejen jím.

Spalování je rychlá oxidace látky, kterou pro stručnost nazveme palivem, při níž se uvolňuje teplo, světlo a vzniká směs výchozích látek – především pevných částic, plynů a vody.

Každý materiál má kritickou teplotu, při které začíná hořet. Pokud je k dispozici potřebné množství paliva, kyslíku a dostatečná teplota, může začít spalování.

Vraťme se ke stromu a v duchu si rozdělejme oheň. Naskládané tenké i silné větve jsou naším zdrojem paliva a vzduch kolem nás je plný kyslíku, který dýcháme při každém nádechu. Teď stačí zvýšit teplotu některých větví na kritickou hodnotu, tedy dodat energii. Můžete třít dřevo o dřevo, nebo prostě použít zdroj tepla, třeba zapalovač. Zdroj energie začne urychlovat tanec stavebních kamenů, jejich pohyby sílí a probíhá proces rozpadu. Pohyby jsou tak silné, že překonají síly držící atomy v molekulách a molekuly v buňkách. Všechno vibruje a chvěje se! Pomalu, ale jistě se celulóza a lignin začínají rozkládat, dlouhé řetězce se drolí, vidíme kouř – drobné kousky dřeva ve vzduchu. Teplota dál roste, pohyb je ještě silnější a kolem se objevují plyny (vzpomeňte si na ligninové alkoholy) a hle, vzniká naše palivová směs – částice kouře smíšené s nejrůznějšími plynnými uhlovodíky. To vše vzniklo rozkladem celulózy a ligninu, ale stále ještě nehoří. Spalování předchází rozklad a zplyňování celulózy a ligninu (pyrolýza). Nyní se molekuly těchto plynů stále více střetávají s volným kyslíkem ve vzduchu, až v jednu chvíli jsou nárazy tak silné, že se kyslík vsune do molekuly plynu, naváže se na její část a ta se roztrhne, exploduje – bum! Hoření začalo. Energie, která se uvolní z roztříštěných částí, je to, čemu říkáme teplo, a nejen to!

Reakce se zrychluje, každá oxidovaná molekula se rozpadá, uvolňuje energii a část z ní předává dalším molekulám. Proces se stává tak intenzivním, že se kolem začnou objevovat plameny a světlo. Atomy a molekuly se mezi sebou prudce srážejí, zvyšují svou vnitřní energii, která se po chvíli uvolňuje ve formě světla. Infračerveného, viditelného a dokonce ultrafialového. Světlo také září. Především infračervené. Čím vyšší teplota, tím jasnější plameny.

Světlo je rovněž částí tepelné energie uvolněné při spalování. Říká se jí sálavá energie.

Z ohně vidíme plameny. Vyzařují je horké plyny a částice.

Co jsou kamna?

Kamna jsou zařízení, která spalováním paliva vydávají teplo a slouží různým účelům a potřebám. Účinnost každých kamen určují především dvě věci – za prvé, jak úplně palivo shoří, a za druhé, kolik tepla zůstane využitelného.

Nejméně účinnou formou spalování je otevřený oheň. Proto jsme nejdřív vynalezli kamna. V dnešní době potřebují všechna kamna a krby k dobrému fungování komín. Komín odvádí spaliny a nespálené částice kouře z vašeho domova. Komín také vytváří „tah“ topidla, nasává vzduch a tak přivádí kyslík do spalovací komory.

Tah komína závisí na jeho výšce a na rozdílu teplot mezi spalinami a okolním vzduchem. Důležitým faktorem je průřez komína. Naše nejoblíbenější velikost kouřovodu má průměr 13 cm. Minimální průřez komína tedy musí být 13 cm. Komín může mít ve skutečnosti několik průduchů, takže jeden komín může obsluhovat několik kamen, ale každá kamna vyžadují samostatný průduch s odpovídajícím průřezem.

Zúžení, ostré ohyby a dokonce i drsné povrchy ztěžují proudění plynů a narušují je.

Komín musí být umístěn tak, aby byl nejvyšší částí střechy, v dostatečné vzdálenosti od vysokých kopců a budov, protože vítr, který tyto překážky obtéká, vytváří zóny s různým tlakem, což ovlivňuje funkci komína.

Za druhé je nutná dobrá izolace, aby komín zůstal teplý, což účinněji podporuje stoupání spalin. Je-li komín studený, plyn, který se v něm pohybuje, se ochlazuje, smršťuje, těžkne a klesá dolů. Vznikají tak také podmínky pro kondenzaci.

Komíny jsou tedy nedílnou součástí kamen. A vyžadují údržbu. Je třeba je čistit. Ale proč? Při ideálním spalování zůstává jen voda a oxid uhličitý. Ale ideální spalování neexistuje nikde. Dokonce i spalovací motor chrlí kouř a spaliny, přestože jde o velmi sofistikovaná zařízení a pracují s dobře rafinovanými palivy.

Většina kamen s nízkou účinností spálí jen malou část paliva. Zbytek, což je směs spalin, nespálených plynů, částic kouře, popela a vodní páry, putuje komínem a uniká do ovzduší. Cestou komínem se částice kouře a popela shlukují a lepí se na stěny, a to vlivem tepla, vlhkosti a plynů. Tyto vrstvy zmenšují průchozí plochu komína a brání proudění plynů – kamna pak obvykle začnou kouřit zpět do místnosti. Tyto usazeniny se tvoří i v kouřovodech (trubkách).

Udržení tahu v kamnech vyžaduje neustálé odvádění horkých plynů komínem. To je druhý faktor, na kterém závisí účinnost kamen jako celku. Za prvé se asi 50–70 % paliva promění v teplo a za druhé je využitelná jen část tohoto tepla. Zbytek odchází komínem.

Hlavní přednosti raketových kamen.

Nyní, když jsme na kamna a hoření trochu posvítili, bude snazší pochopit, jak fungují a proč jsou raketová kamna účinnější.

Obrázek níže ukazuje schematickou stavbu takových kamen. Základ těla kamen je z ohnivzdorného a izolačního materiálu, který tvarem připomíná písmeno J. Jak je vidět na obrázku, větve se vkládají do krátké svislé části, oheň hoří ve vodorovné spalovací komoře a plyny a kouř procházejí vnitřním komínem, poté klesají do prostoru ohraničeného válcovým kovovým pláštěm a jsou odváděny do kouřovodu a komína. Nic složitého, že? Čím je tedy tato kamna účinnější? V podstatě dvěma věcmi.


Schéma


Nejprve se podívejme na vnitřní komín. Jak už bylo řečeno, toto těleso je vyrobeno z žáruvzdorného a tepelně izolačního materiálu. Snáší tedy vysoké teploty, ale špatně vede teplo. Nízká tepelná vodivost je důležitá. Díky ní se vnitřní komín rozehřeje na vysoké teploty v řádu 800 až 1000 stupňů. K tomu nedojde hned po zátopu. Podle intenzity hoření je třeba asi 20 až 30 minut, než se vnitřní komín dobře prohřeje. Když se to stane, říkáme, že kamna pracují v „raketovém“ režimu.

A teď se vraťme krok zpět k představnému ohni, který jsme zapálili. Představte si, že hoření už začalo, vnitřní komín je prohřátý a kamna jsou v provozu. Co se tu děje jinak než u běžných kamen? Děje se toto: směs spálených i nespálených plynů, kouře a vodní páry, která vzniká spalováním materiálu ve vodorovné spalovací komoře, prochází horkým vnitřním komínem, přichází do styku s horkými stěnami a to, co se nespálilo ve vodorovné komoře, tady dohoří. To znamená, že čím vyšší vnitřní komín, tím lépe hoříme. Tomu se říká sekundární spalování. Částice (atomy) materiálu, z něhož je vnitřní komín vyroben, kmitají velmi intenzivně, ale zůstávají na svém místě a materiál se nerozpadá. Proto se říká, že je žáruvzdorný. Molekuly plynné směsi přiblížené ke stěnám získají další energii, zrychlí svůj pohyb a ve styku s kyslíkem shoří, přičemž se uvolní teplo – část jej odchází komínem a další část udržuje jeho teplotu. Taková je úloha vnitřního komína, velmi důležitého prvku, který je spolu s vodorovnou spalovací komorou srdcem raketových kamen.

Dalším zajímavým jevem, který vyplývá z konstrukce raketových kamen, je tah. Raketová kamna si vytvářejí vlastní tah. To znamená, že mohou pracovat i bez komína! Kouřovod můžete jednoduše vyvést oknem a je hotovo. Komín ale jejich účinnost a výkon podporuje. Jak vzniká samočinný, „raketový“ tah? Horká plynná směs, která vychází z vnitřního komína, se v prostoru mezi ním a válcovým pláštěm ochlazuje. Důvodem je, že válcový plášť z kovu je v kontaktu s okolním vzduchem o teplotě řekněme 22 stupňů, zatímco plynná směs vycházející z hlavního komína má teplotu přes 400 stupňů. Ochlazený plyn se smrští a tlak v prostoru kolem komína klesne – vzniká podtlak, jímž kamna nasávají vzduch otvorem spalovací komory. Proto je důležitá těsnost vnějšího pláště.

Raketový tah je velké plus. Umožňuje nám využít maximum tepla vzniklého při spalování. Dosahuje se toho tím, že spaliny vedeme dostatečně dlouhými kouřovody, které fungují jako výměníky tepla. Je důležité zmínit, že tah raketových kamen nelze regulovat klapkou v kouřovodu. „Raketový“ tah totiž plyny „tlačí“ a pokud mu do cesty postavíme překážku, začne kouř pronikat spoji kouřovodu a vstupovat do místnosti.

Práce s raketovými kamny má svá specifika. A tady máme dokonalé spalování vždy a za všech okolností. Přesto i automobilové motory občas kouří a vypouštějí spaliny. Optimálního spalování se dosahuje optimálním poměrem tepla, paliva a kyslíku.

Raketová kamna nám umožňují užívat si polootevřený oheň, rychle a snadno se rozhoří a poskytují lepší kontrolu nad intenzitou hoření.